Moderní správa silnic se stále více opírá o přesná data namísto pouhé vizuální kontroly. Společnost VARS proto nasazuje novou generaci diagnostického vozidla CleveRA Car EVO. Vyšší rozlišení senzorů, rychlejší snímání a pokročilá analýza mají odhalit i velmi drobné poruchy vozovky dříve, než se promění v nákladný problém.
Diagnostika silnic dostává přesnější oči
CleveRA Car EVO navazuje na dosavadní diagnostické vozidlo, se kterým společnost VARS v posledních letech sbírala informace o českých komunikacích. Technickým základem zůstává Mercedes-Benz Sprinter a integrační řešení společnosti Ramboll zaměřené na mobilní mapování. Největší změny se však odehrály v oblasti senzorů, přesnosti měření a následného zpracování dat.
Smyslem podobné diagnostiky je získat objektivní informace o skutečném technickém stavu komunikace. Správci silnic tak nemusí rozhodovat o opravách pouze podle stáří povrchu, vizuální kontroly nebo až ve chvíli, kdy se objeví závažnější poškození.
Modernizované senzory nabízejí vyšší rozlišení, větší dynamický rozsah a nižší úroveň šumu. Výsledkem má být podrobnější pohled na povrch vozovky včetně velmi malých defektů. Výhodou je rovněž možnost provádět měření za běžného provozu při rychlosti až 100 km/h, takže diagnostické vozidlo nemusí výrazně zpomalovat dopravu.
Laser dokáže odhalit i počínající mikrotrhliny
Důležitou součástí nové techniky je systém LCMS-2 neboli Laser Crack Measurement System. Jeho úkolem je přesně zaznamenávat trhliny, deformace a další poruchy povrchu. Podle společnosti VARS disponuje LCMS až stonásobně vyšším rozlišením, což umožňuje sledovat i změny, které mohou být při běžné kontrole téměř nepostřehnutelné.
Právě drobná trhlina nebo počínající deformace může být prvním signálem budoucího závažnějšího poškození. Pokud ji systém zachytí včas, může správce komunikace naplánovat preventivní zásah dříve, než bude nutná rozsáhlejší a podstatně dražší oprava.
Velkou roli přitom nehraje pouze samotný sběr dat. Informace následně zpracovává software CleveRA využívající pokročilou analytiku a prvky strojového učení. Systém dokáže jednotlivé poruchy klasifikovat, vyhodnocovat jejich rozsah a porovnávat jejich vývoj v čase. Správce tak získává nejen snímek aktuální situace, ale také podklady pro sledování toho, jak rychle se stav konkrétního úseku mění.
Kamery zmapují vozovku i její okolí
CleveRA Car EVO dostal rovněž modernizovanou kamerovou techniku. Planární kamery Allied Vision mají poskytovat kvalitnější obraz i za komplikovaných světelných podmínek. Dvojice panoramatických kamer LadyBug potom pořizuje georeferencované záběry okolí komunikace.
Nasbíraná data proto nemusí sloužit výhradně k hledání výtluků a trhlin. Využití mohou najít také při pasportizaci komunikací, správě majetku nebo vytváření 3D modelů silniční infrastruktury.

Přesnější určení polohy zajišťuje nová jednotka GNSS IMU pracující s více satelitními systémy. Vedle zvýšení absolutní přesnosti polohových údajů má zkracovat také dobu potřebnou k zahájení měření. To je důležité zejména tehdy, pokud se mají výsledky z jednoho úseku dlouhodobě porovnávat a sledovat změny s vysokou přesností.
Modernizací prošla také výpočetní a datová část vozidla. Nové servery odpovídající současným standardům mají rychleji zpracovávat velké množství informací a usnadnit jejich následné využití v analytických nástrojích.
Data mají pomoci zasáhnout ve správnou chvíli
Samotná technologie by měla největší význam tehdy, pokud se měření pravidelně opakuje. Správce komunikace potom může porovnávat vývoj jednotlivých úseků a určit, kde je oprava skutečně naléhavá a kde lze naopak zásah odložit.
CleveRA je součástí systému hospodaření s vozovkami označovaného jako Pavement Management System (PMS). Jeho princip spočívá v přechodu od reaktivních oprav k plánované údržbě. Podle studií citovaných společností VARS mohou podobné systémy přinášet úspory přibližně 20 až 40 procent.
Úspora má vycházet především z omezení nákladných havarijních oprav. Preventivní zásah provedený včas může být výrazně levnější než rozsáhlá rekonstrukce silně poškozené vozovky. Přesnější data zároveň umožňují lépe rozdělovat rozpočty, plánovat investice a prodlužovat životnost povrchů.
Podle VARS je ovšem důležitá kontinuita měření a jednotná metodika. Jednorázové získání velkého množství dat samo o sobě nestačí. Skutečný přínos vzniká až jejich dlouhodobým sběrem, porovnáváním a převodem do konkrétních rozhodnutí o údržbě.
Nová technika má význam i pro betonové dálnice
Přesnější diagnostiku chce při správě infrastruktury využívat také Ředitelství silnic a dálnic. Podle Jiřího Hlavatého, ředitele úseku kontroly kvality staveb ŘSD, je nová technologie významná mimo jiné při diagnostice cementobetonových krytů dálnic.
U těch může detailní měření odhalovat a hodnotit mikrotrhliny a další změny povrchu. Získaná data potom pomáhají přesněji určit aktuální stav vozovky a vhodný okamžik pro údržbu či rozsáhlejší zásah. Diagnostika tak může poskytovat podklady jak pro systém hospodaření s vozovkou, tak pro samostatné hodnocení cementobetonových krytů.

Za necelé čtyři roky přes 121 tisíc kilometrů
Rozsah dosavadního měření ukazuje, jak velké množství dat už podobná diagnostika produkuje. Od roku 2023 do července 2026 bylo diagnosticky změřeno celkem 121 489 kilometrů silnic a dálnic. Pro představu jde přibližně o trojnásobek obvodu Země po rovníku.
Významnou část představovalo měření pro ŘSD. Za uvedené období bylo zaznamenáno přibližně 63 050 kilometrů dálnic a 8 710 kilometrů silnic I. třídy, tedy dohromady více než 71 tisíc kilometrů.
Datová diagnostika se však postupně rozšiřuje také na regionální komunikace. Ve Středočeském kraji bylo podle zveřejněných údajů v posledních letech změřeno přes 22 tisíc kilometrů silnic II. a III. třídy.
Roste rovněž roční objem měření. Zatímco v roce 2023 činil přibližně 24 550 kilometrů, v roce 2026 se má přiblížit hranici 40 tisíc kilometrů.
Samotné měřicí auto nestačí
CleveRA Car EVO představuje především nástroj pro získávání podrobných informací. Podle společnosti VARS ale hlavní výhoda celého řešení nespočívá pouze ve vozidle, kamerách nebo laserových senzorech. Důležité je jejich propojení s analytickým softwarem, jednotnou metodikou a odborníky, kteří dokážou výsledky správně interpretovat.
Ani nejpřesnější diagnostické vozidlo totiž silnici samo neopraví. Pokud ale dokáže včas ukázat, kde se začíná objevovat problém a jak rychle se zhoršuje, mohou správci komunikací lépe rozhodnout, kam nasměrovat peníze a kdy konkrétní úsek opravit. Právě schopnost zasáhnout ve správnou chvíli může být jedním z největších přínosů stále podrobnějšího digitálního sledování českých silnic.
Zdroj/foto: Petr Jarkovský, VARS, AI
