Klakson v autech se často nadužívá. Kdy je tedy v pořádku troubit, a kdy se raději naučit udržet nervy na uzdě? Odpoví další díl seriálu Etiketa na silnici z produkce české Toyoty.
Správně by se zvukové výstražné znamení mělo používat jen za účelem odvrácení hrozícího nebezpečí. „Mimo obec je možné vydávat výstražné zvukové znamení i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidiče vozidla, které předjíždíte, pokud získáte pocit, že si vás nevšiml a hrozí, že by i on vjel do vašeho pruhu. V obci to ale neplatí,“ vysvětluje produktový manažer českého zastoupení automobilky Toyota Václav Zikmund.
Přestože to v praxi bohužel vypadá jinak, ve městech a obcích byste se měli chovat s co největším respektem k jejím obyvatelům a troubení nechat vyloženě jen pro stav nouze. Takové situace ukazuje video na konci článku.
Troubení je přestupek
V České republice je neoprávněné použití klaksonu klasifikováno jako přestupek a hrozí za něj pokuta až 2500 korun. Zároveň podle zákona, ale i podle jakéhosi nepsaného morálního pravidla etikety na silnici platí, že by se výstražné znamení mělo užívat jen po dobu nezbytně nutnou.
Pokud se tedy řidič vzteky opře do klaksonu a troubí po celé dlouhé vteřiny, je to špatně v jakékoli možné situaci. „Řidič nesmí obtěžovat ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích ani jiné osoby zejména nadměrným hlukem, znečišťováním ovzduší, rozstřikováním kaluží, bláta nebo zbytečným ponecháním motoru stojícího vozidla v chodu,“ píše se totiž také v českém zákoně o provozu na pozemních komunikacích.
Jen jako krajní varianta
I v situaci, kdy je troubení povoleno, je vždy dobré zvážit, zda je hrozící nebezpečí natolik akutní a je opravdu nutné zatroubit a zabránit tak katastrofě, nebo stačí nejprve použít mírnější způsob upozornění. Tím je – rovněž zákonem povolené – krátké přerušované rozsvícení dálkového světla nebo přepínání potkávacích a dálkových světel.
Na hrozící nebezpečí lze také ostatní účastníky silničního provozu zapnutím výstražného světelného zařízení.