Automobilový průmysl se stále více zaměřuje na bezpečnost a asistenci řidiče. Nové technologie však mohou přinést zásadní společenskou změnu – autonomní systémy mají rozpoznat, kdy už je řidič, zejména senior, neschopný bezpečně řídit. Znamená to začátek konce starších řidičů za volantem?
Stárnutí populace a bezpečnost na silnicích
Evropa stárne a s ní i řidičská populace. Podle statistik Evropské komise se podíl řidičů starších 65 let každým rokem zvyšuje, přičemž právě tato skupina patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu. I když senioři často jezdí opatrněji než mladší ročníky, jejich reakční doba, zrak a orientační schopnosti se s věkem přirozeně zhoršují.
Dopravní experti proto stále častěji upozorňují, že je třeba hledat nové způsoby, jak zaručit bezpečnost nejen seniorů, ale i ostatních řidičů. Tradiční lékařské prohlídky při prodlužování řidičského oprávnění už nemusí být dostačující. Mnozí odborníci proto vidí řešení v technologiích, které dokážou vyhodnotit aktuální stav řidiče přímo za volantem.
Umělá inteligence jako rozhodčí za volantem
Moderní vozy jsou dnes vybaveny desítkami senzorů a pokročilými asistenčními systémy. S nástupem umělé inteligence se však posouváme dál – automobil dokáže monitorovat nejen okolní provoz, ale i samotného řidiče.
Kamera sleduje pohyby očí, zorné pole i frekvenci mrkání. Senzory v sedadle zaznamenávají srdeční rytmus, dýchání či drobné záškuby svalů. Algoritmus pak dokáže vyhodnotit, zda je řidič soustředěný, unavený, zmatený nebo vykazuje známky zdravotního problému.
Pokud systém zjistí výraznou odchylku od běžného chování, může upozornit řidiče, aktivovat asistenta nouzového zastavení, nebo dokonce zcela převzít kontrolu nad vozidlem. V případě seniorů by tato technologie mohla sehrát klíčovou roli – ne kvůli diskriminaci, ale jako prostředek prevence tragických nehod způsobených například náhlou nevolností nebo dezorientací.
Etické otázky a právní rámec
Zavedení takových systémů do praxe však otevírá řadu etických i právních otázek. Kdo rozhodne, kdy je řidič „neschopný řídit“? Jaké budou limity zásahu technologie? A co ochrana osobních dat?
Z právního hlediska je problematické, aby vůz sám „zakázal“ člověku řízení. To by znamenalo zásah do osobních svobod, které jsou v demokratické společnosti chráněny. Na druhou stranu, pokud algoritmus prokazatelně sníží počet nehod a zachrání životy, bude tlak na jeho zavedení sílit.
Evropská unie už připravuje rámec pro tzv. inteligentní bezpečnostní systémy, které by měly být povinné u nových vozidel. Tyto systémy by mohly zahrnovat i monitorování stavu řidiče. Podmínkou však bude transparentnost algoritmů a možnost lidského dohledu – tedy, že konečné rozhodnutí o způsobilosti musí mít člověk, nikoliv stroj.
Budoucnost řízení: společnost bez volantů?
Z dlouhodobého hlediska se může stát, že technologie vyřeší problém sama – s plně autonomními vozidly bude řízení člověkem zbytečné. Přechodné období však bude náročné.
Senioři patří k těm, kteří si váží nezávislosti a možnosti pohybu. Omezit jejich řidičská oprávnění bez náhrady by znamenalo sociální izolaci a ztrátu samostatnosti. Proto je důležité, aby nové systémy nebyly represivní, ale podpůrné – aby pomáhaly řidiči udržet kontrolu a zároveň chránily jeho zdraví i život.
Budoucnost řízení bude pravděpodobně hybridní. Umělá inteligence se stane asistentem i kontrolorem, ale konečné rozhodnutí zůstane v rukou člověka. Otázkou není, zda technologie dokáže poznat, že řidič nemá řídit – to už umí. Otázkou je, zda jsme připraveni přijmout, že někdy ví lépe než my sami.
