Plánujete cestu autem po Evropě? Pak si kupte potřebné dálniční známky, ověřte si, že máte pojištění s asistencí po celé Evropě, a zkontrolujte technický stav vozu. Nezapomeňte si prostudovat celou trasu a podívat se, jestli náhodou neprojíždíte přes nízkoemisní zónu. V jednotlivých zemích mají různá pravidla, která vás mohou zaskočit.
Pojďme se podívat na pět situací, kterými vás nízkoemisní zóny Evropa mohou zaskočit.
1. Zóna začíná tam, kde ji vůbec nečekáte
Nízkoemisní zóny nemusí pokrývat celé město, ani jen historické centrum města. Hranice může vést po běžné městské komunikaci a řidič do ní může vjet, aniž by měl v plánu navštívit centrum. Zvlášť při průjezdu neznámým městem vám nemusí být na první pohled jasné, že už se nacházíte v zóně. Před cestou proto nekontrolujte pouze adresu cíle. Prohlédněte si, kudy projíždíte.
Nápovědou vám samozřejmě může být navigace. Google Maps, Waze i TomTom znají LEZ města Evropa a měly by vám zobrazit, že budete takovou zónou projíždět. Raději si to ale ještě ověřte sami.
2. Ekologická známka z jiné země vám nepomůže
Žádná jedna univerzální ekologická známka auto nespasí. Nic takového neexistuje, systém v rámci Evropy není sjednocený, podmínky se kolikrát liší i v rámci jednoho státu.
Německá zelená známka Umweltplakette vás tedy neopravňuje k vjezdu do LEZ zón ve Francii, která používá systém Crit’Air. Každá země má své nálepky na čelní sklo, nebo systémy elektronické registrace vozidla.
3. Nestačí splňovat emisní limit, musíte požádat o známku/registrovat se
Ověřili jste si, že vaše auto podle emisní normy může do omezených zón? Máte nové auto, nebo dokonce elektroauto, a tak jste přesvědčení, že můžete všude? Omyl. Pořád je vaší povinností obstarat si známku a umístit ji na čelní sklo (pro Německo, Francii), nebo se aspoň registrovat v online systému (Belgie).
U zemí, které vyžadují fyzickou známku, je tedy lepší vše řešit ještě před tím, než vaše cesta autem po Evropě začne. Zaslání známky několik dní trvá. Většina zemí ale chápe, že cizinci si ji nemusí stihnout objednat včas, a proto posílají potvrzení o registraci e-mailem. To může sloužit jako důkaz o vyřízené známce, i když ji fyzicky na skle nemáte.
4. Ani elektromobil nemusí mít všude volný průjezd
Nízké či nulové emise neznamenají, že můžete všude. Nízkoemisní zóna je jen jedním z typů regulace dopravy. V Itálii existují ještě zóny s omezeným vjezdem značené ZTL. Ty se často nachází v historických centrech a někdy úplně zakazují vjezd vozidel, třeba v určitých časových úsecích. Na toto omezení vás samozřejmě upozorní značka, když do dané oblasti vjíždíte, ale značka se dá snadno přehlédnout. Proto je tak dobré si předem nastudovat, co vás v jednotlivých lokalitách z hlediska dopravy čeká.
5. Vaše ubytování může být v zóně
Pokud městem jenom projíždíte, ve většině případů se zóně vyhnete. Jiné je to ale v případě, kdy jste se rozhodli se ve městě s LEZ zónami ubytovat. Jedná se třeba o Paříž, Grenoble, Lyon, Nice, Brusel, Antverpy, Berlín, Drážďany, Stuttgart, Mnichov a mnoho dalších. Pokud jste v zóně ubytovaní, může být jednodušší auto nechat na parkovišti mimo regulovanou oblast a pokračovat veřejnou dopravou či pěšky. A tohle určitě nechcete řešit na poslední chvíli.
Nízkoemisní zóny v Evropě nejsou jen komplikací pro starší automobily. Nepříjemná situace vás může potkat kvůli neplatné registraci, špatně pochopenému značení nebo jinému typu omezení vjezdu. Pokud si potřebujete ověřit, jakých měst se omezení nízkoemisních zón týkají, nebo si obstarat příslušnou samolepku či registraci, podívejte se na web Ekologická známka/EnvironmentalBadge na ekologickaznamka.cz. Pohromadě tam najdete informace pro různé evropské země.
